David Koller upozorňuje klipem k songu Vězenkyně na domácí násilí
David Koller (foto: Angelika Špicarová)
David Koller se opět připomíná v rámci QR projektu, na kterém se průběžně podílí řada umělců. Po singlech „Pouta”, „My se vám ozveme” a „Planeta bez paměti” přichází s dalším silným tématem v písni „Vězenkyně”.
Na základě veršů od Jáchyma Topola o dívce, kterou její otec mučil tak dlouho, až ho zabila a šla za to sedět (ale je ráda, že to má za sebou a v base se cítí bezpečněji), složil David Koller poutavou melodii. „Hudba k tak silnému textu se dělá sama. Děsí mě, kolik násilí je stále mezi nejbližšími, v rodinách a jak často bývá přehlížené asi i právě proto. V případě ‚Vězenkyně’ vůbec nešlo o to vytvořit rádiový hit, ale silnou skladbu, jež by si mohla najít své fanoušky na živých koncertech, na které se tolik těšíme.” popisuje.
Jáchym Topol vzpomíná: „Byl jsem ve sklepní cele v Konviktské ulici v Praze, kde šlo okýnkem skrz pletivo zahlédnout kus dvora, tehdy posetého listím a ovšem výkaly služebních psů, těch bestií. Jednou ráno tam s košťaty naběhly vězeňkyně, tři ženské a mladá holka. Flákaly se, aby jim práce na vzduchu vydržela, dozorkyně je seřvala, jen když se přiblížily k okýnkům našich cel. Pamatuju právě smutné oči té holky. Byla těhotná, celá posmutnělá. Kolega, lupič povídá: ‚Chudák, měla tátu sviňáka, co na ni lez, tak ho zabila.’ Druhý den ji prý vezli na soud. Kdykoli slyším o domácím násilí, teď ještě umocněném covidovou pastí, vyhřezne ve mě tahle vzpomínka. Netuším, co s tou holkou bylo dál. Myslím ale, že dnes by měla daleko víc zastání.”
Silné verše se zde spojily s efektní, údernou skladbou, jejíž elektronická rytmika značně vyčnívá a slovům přidává na razanci a vážnosti. Jako jednoduchý klip slouží záběry na ustřižené vlasy, které evokují vězení. Video vytvořil grafik Michal Hořava, který je zároveň autorem grafického zpracování většiny obalů desek a dalších vizuálů Lucie i Kollerbandu.
Text - zdroj: musicserver.cz/Hana Bukáčková